Nastavení pracovního bodu tranzistoru


Obecný postup:
1. Pokud se vyskytují v obvodu střídavé složky, převedeme obvod na stejnosměrný a vypočítáme nejdříve pro ně.
2. Dále pak vytvoříme náhradní model obvodu doplněný o střídavé složky.
3. Vypočítáme střídavé prvky obvodu podle Kirchhofova zákona.

Pro libovolně zvolený pracovní bod můžeme určit teoretické hodnoty:
- výstupní diferenciální kolektorový odporu rC,
- výstupní diferenciální kolektorovou vodivost gC,
- strmost hradla SG,
- napěťový zesilovací činitel hradla uG.


Platí:




Pokud zderivuji výsledné rovnice z Příkladu 2, pak dostanu pro každý režim:

0 < UGE-UP

0 < UGE-UP <= UCE

UCE < UGE-UP < 0
gC unCI"[(UGE-UP)-UCE] 0 unCI"[(UGE-UP)-UCE]
SG unCI"UCE unCI"(UGE-UP) unCI"[(UGE-UP)-UCE]
uG UCE/[(UGE-UP)-UCE] nekonečno -1


Základní obvody pro výpočet parametrů tranzistoru a pracovního bodu

 Výpočet pracovního bodu 
 Teoretické určení kolektorových charakteristik 
 Výpočet pracovního bodu a zobrazení v grafu 
 Výpočet kapacit tranzistoru 
Příklad 1 Příklad 2 Příklad 3 Příklad 4


Důležité předpoklady

Při volbě polohy klidového pracovního bodu je především nutno respektovat mezní parametry tranzistoru jako je např.
- maximální přípustný kolektorový ztrátový výkon ... zobraz
- mezní kolektorový proud ... zobraz
- mezní kolektorové napětí ... zobraz

Dále je třeba uvažovat, zda tranzistor pracuje např. jako lineární zesilovač (zobraz), a pak musí pracovní bod ležet uvnitř šrafované oblasti na obrázku.


Při určování optimálního pracovního bodu je tedy nutné brát v úvahu požadavky na maximální výstupní napětí, nelineární zkreslení, požadované napěťové zesílení, stabilitu pracovních podmínek apod.




 úvod  |  obsah  ||  teorie |  charakteristiky |  pracovní bod |  struktury